Školní akce

Škola základ života
aneb

díl IV.: Jak se stát chovatelem nikoli množitelem 

Ptení 4.-6.11 2005

 Uplynulo pár týdnů a já otírám opět tvoje stránky můj milý deníčku a musím si do tebe zaznamenat celý víkend, který jsem prožila se svojí paničkou v nedalekém Ptení. Už začátek tohoto víkendového dostaveníčka s mými psími přáteli a jejich dvounohými kamarády začal úžasně, společnou jízdou s mýma kámoškama Valinkou a Aishou (pravím jménem Airin Sněžná brána ) a jejich paničkou Klárou.

 Jízda probíhala v poklidu, až na pár malinkých zajížděk za něž můžu moje Majda, protože si nepřečetla popis cesty v celku, ale jen po částech, prostě podcenila přípravu spolujezdce – navigátora.

 Po příjezdu a uvítání se známými tvářemi jsme se ubytovaly v chatičce a Fialovými, kteří tu byli v plném počtu. Po zabydlení a zaskotačení hlavně a Aishou, měli dvounožci večeři a uvítací pokec s posezením u dobrého jídla a moku.

 A pak to začalo. Druhý den po ranní vycházce a snídani dominantních homosapiens úderem 9 hodiny zasedla Majda a ostatní do lavic, tedy spíše za stoly a začalo nalévání do hlaviček důležitými informacemi proto, aby se ze všech, kdo tento kurz absolvují stali, jak jsem si nadepsala na začátku, plnohodnotní chovatelé našeho nádherného plemene. A musím říct, že toho bylo opravdu hodně co si měla Majda zapamatovat, měla ale štěstí, že dostala studijní materiál i poznámkový blok a dokonce propisku a barevné fixy, a tak si mohla zaznačit všechno důležité a podstatné od registrace CHS přes výběr partnera, managment až po výběr štěněte a řeč našich těl.Samozřejmě toho bylo více, ale já si to přesně nepamatuju, ale vím, že se včechni po dvoudenním maratónu shodli na prodloužení kurzu, aspoň o jeden den s rozšířením o více praktických ukázek. No a co nato školitelé, souhlasili.

 Musím se ti pochlubit, že jsme s Aishou prováděly praktické ukázky na téma hierarchie, hra a řeč těla.

 A taky si musím postěžovat na ty dvounožce, jsou fakt děsní, někteří i pomalu nesnesitelní tím jak pořád po mě něco chtějí a hlavně je musím poslouchat a nemůžu si dělat co chci a jak to neudělám hned, tak je zle. A pořád jenom slyším to ta puberta nebo co to zase ta puboška vyvedla. No nějak to budu muset vydržet jen doufám, že se to zlepší.

 A nyní zpátky k víkendu v Ptení.Byla to tam opravdu paráda, ať to vezmu z jakéhokoliv konce. Prostředí kempu bylo krásné i s protékajícím potůčkem, který dokážu ohodnotit, protože jsem jej podvakrát navštívila a ta kuchyně ( no škoda mluvit, ta se musí zažít) s milou paní kuchařkou a příjemným panem správcem.Jak sám vidíš deníčku přímo ďábelská kombinace pro pohodu, klídek cigárko…..

 A tak po výtečném obědě jsme zakončili tuto akci společným posezením u kafíčka na terase, kde jsme spáchali společné foto, pomalu se rozloučili a rozjeli se zpět domů. Jen doufám, že si Majda vzala k srdci, že má moji řeč těla hodnotit jako celek a pro příště si přečte popis trasy v celku.

 Deníčku teď dám prostor i Majdě ona na mě pořád dotírá a tak jí předám pero.

 Celda

 Já plně souhlasím s Celdou samozřejmě, až na část , kde si na mě stěžuje, puboška jedna. Chci jen poděkovat Lídě a Radkovi za organizaci i za to jak se zhostili úlohy školitelů a také bych chtěla poděkovat i všem,kteří se podíleli na přípravě těch materiálů, které máme k dispozici a budeme se snažit je využít pro zkvalitnění populace NF psů na území ČR – TAK PŘÍSAHÁME !!!!!!!!!!

 Majda