Celné

Celné 2006
aneb

Díl IX.: Celda v Celné

Uteklo to jako voda můj milý deníčku a už se nachýlil čas naší společné dovolené v podhůří Orlických hor ve vesničce jménem Celné části obce Těchotín.

Naše cesta byla naplánovaná až na pondělí dopoledne a to z důvodu potřeb Majdy. Prostě si potřebovala vyprat prádélko z předcházejícího týdne naší rodinné dovolené. Taky se domluvila s Hradilovými, že pojedeme společně v tandemu.Když nastala doba plánovaného odjezdu opět jsem se už nemohla dočkat a než Majda naskládala všechny věci do našeho autíčka tak jsem si několikrát postěžovala, že jí to trvá. Ale na její obhajobu musím podotknout, že se fakt snažila až se z ní lil pot. Po úspěšném naložení věcí jsem mohla nastoupit i já a vydaly jsme se na předem dohodnuté místo, kde jsme čekaly na Hradilovi s Berym. Už jsou tady a tak vyrážíme, cesta ubíhá rychle a i s jednou zastávkou přijíždíme právě na oběd.

Nejprve se uvítáme se všemi účastníky dovolenkového tábora i s jejich čtyřnohými kamarády, je jich spousta a tak raději upustím od jmenovitého seznamu. Bude stačit uvést, že se sešli všichni „vodní záchranáři“, až na šéfa Tomáše, ten dal přednost sexu (vlastně jeho fenka Anelli). Naše řady rozšířili i další dlouholetí členové a přátelé našich mazlíčků, celkový počet se pohyboval kolem 30 lidiček a nás bylo podle mých propočtů asi 20.

V táboře byla možnost spát v chatkách a po obsazení v hlavní budově, v které byla kuchyň s jídelnou a soc. zařízením. My se s Majdou ubytovali v hlavní budově v 1. patře v pokojíku č.9. Spolu s námi zde spala kromě ostatních i naše skvělá kuchařka Martinka, která hned od prvního dne nadchla všechny své strávníky svým kuchařským uměním. A to mohu odpřísáhnout i já sama s několika mými kamarády, jelikož jsem často navštěvovala tajně kuchyni a vždycky se tam pro mě něco našlo, protože mým smutným očím málokdo odolá.

Majda to viděla nerada a vyháněla mě ven.

Deníčku tato je malá ukázka hlavních jídel:

Jídelníček : Guláš – houskový knedlík

Ptáček – rýže

Houbová omáčka – houskový knedlík

Rizoto

Špagety

Pečené kuře a kari rýže

Grilování - houby i maso ( Marťa odpočívala)

Kotlík - překvapení Fialů – chléb ( Marťa odpočívala)

Přírodní řízek a brambor

Sekaná – chléb

A to zdaleka nebyly všechny dobrůtky, jelikož si na zbytek nemohu vzpomenout.Nesmím zapomenout ani na zákusky, které byly úžasné a přitom zdravé.

Deníčku, protože jsem nebyla indisponována jako loni mohla jsem se volně pohybovat po táboře a dovádět s kamarády, to ti byla paráda. Někdy mi sice chvíli trvalo se spřátelit s ostatníma holkama, ale nakonec se mi to snad i povedlo a jsou z nás kámošky. S klukama jsem tyhle starosti neměla. Užila jsem si se všema dovádění na louce za táborem, kam jsme pravidelně chodili skotačit.

Program celého týdne byl dosti nabitý. I když v úterý nám nepřálo počasí od středy se vyjasnilo a začalo krásně svítit sluníčko a tak jsme se mohli vypravit na přehradu na Pastvinách.

Jako správní táborníci v čele s Vaškem v karavanu jsme měli vyvěšen i rozvrh dne, který začínal budíčkem v 7:00 a pokračoval rozcvičkou v 7:10, což si jedno ráno vzal Vaček k srdci a ujal se ranního buzení.Kromě hlasitého volání „budíček“ si pomáhal držení klaksonu své oktávie. Podařilo se mu několik jedinců vzbudit mezi nimi i Majdu, ale mě ne Majda tak musela počkat až se vzbudím. Samozřejmě, tato akce Vaška nezůstala bez povšimnutí a pod výhružkou spuštění karavanu v noci do údolí již další ranní buzení neproběhlo.

Po probuzení a ranní vycházce byla snídaně a protože bylo počasí všelijaké Majda se rozhodla zajet do Jablonného, aby zde především mohla vybrat prašulky na zaplacení ubytování a stravy. Odjela spolu se Svatkou a mě dostal na starost její manžel Petr Hradil.

Deníčku, jak správně předpokládáš , byla jsem moc hodná, a tak se mnou nebyly žádné starosti. Odpoledne se velká část tábora vydala na výlet do Letohradu.

Středou počínaje se počasí umoudřilo a sluníčko svítilo od rána do večera. V pátek byl den odpočinku a vlastních aktivit. A tak se podnikali výlety do Letohradu, na Suchý vrch nebo do vojenských bunkrů ( které někteří nemohli najít, a dostali se jen na K20 a K21, kde jejich vrcholový výstup zmařilo vyčerpání šerpů - bližší vysvětlení podají Fialovi a Irča).

Kromě tohoto dne jsme se plně věnovali výcviku. Dopoledne se střídal nácvik na výstavu a suchá příprava na vodu a případné zkoušky. Nácvik na výstavu s námi vedl Radek a sekundovala mu Eva Frýdlová. Musím říct, že při malé účasti jsme podali úžasné výkony ohodnocené těmi nejvyššími oceněními.

Odpoledne pak byl nácvik ve vodě, vodičce mé milované.Deníčku jak já se těšila, jen jak jsem uviděla vodu, měla jsem co dělat udržet se na břehu, no spíš Majda se mnou měla plné ruce práce.

Na vodu jsme jeli celkem 3x . První den na vodě jsme si všichni zopakovali již známé cviky jako aport, pádlo i odtáhnutí člunu na břeh po odevzdání pádla.

Druhý den jsem si na vodě znovu zopakovala všechny cviky i včetně vytažení Lojzíka, neboť opakování je matka moudrosti. A abych si zpestřila cvičení, tak po vzoru kamarádky Izy jsem si i já vyzkoušela cvik nový a to skok z mola. První jsem zvládla na jedničku , ovšem při druhém skoku jsem podklouzla a jak se říká zahučela jsem pod vodu. Proto jsem byla ráda, že za mnou skočil instruktor Radek a pomohl mi se zorientovat a já pak už jak mám ve zvyku přinesla aport Majdě na břeh. Skoky jsme zvládly tři a tou poslední byla Blacky.

Třetí den vodního výcviku byla instruktory Lídou, Radkem a Honzou Zaňátem připravena soutěž o ceny. Jednalo se o synchronní plavání mezi psem a majitelem s vyzvednutím ceny po doplavání ke člunu. Když doplavali soutěžící ke člunu musel páníček vzít cenu ze člunu a pejskové museli plavat kolem člunu a opět společně s páníčkem doplavat ke břehu. Soutěžící se na startu řadili podle předem vylosovaného pořadí pod dohledem statných vodních mužíčků Radka a Honzy.

Jakmile jsem se dostala na start vrhla jsem se do vody následována Majdou. Napřed jsem nevěděla kam plavat, ale po určení směru a ukázání aportu jsem vyrazila plnou parou, tak že mi Majda vůbec nestačila a byla jsem u člunu první, až mě museli brzdit, aby Majda byla schopná mi vybrat nějakou odměnu. Podařilo se jí to a společně už plaveme ke břehu já pod dohledem plavčíka Radka.Soutěž jsem zvládli, jen Majda bude muset s tou svojí kondičkou něco udělat, třeba si ji zlepší pravidelným plavání v bazénu. Vyhráli jsme pamlsek a hračku.

Ještě jsem si zopákla skoky do vody a pak jako vždy po vodním výcviku si Majda i s ostatními páníčky odpočinula u kávičky, pivíčka či nějakého pamlsku. Na nás pamlsky čekali až po příjezdu do tábora a zklidnění našeho adrenalinu.

To však nebylo všechno, Liduška nám připravila ještě další soutěže jako odlákání odloženého psa a oblékání pejsků do trička na čas. Zúčastnila jsem se obou soutěží v první jsem neuspěla a ve druhé jsem s Majdou skončila na pěkném 2.místě za Charlie a před Fíbí.

Tak plynul den za dnem, který po večeři končil posezením u společného stolu s lahvičkou dobrého moku a písničkou na rtech ( přidala jsem se někdy i já – hold jsem ukecaná ženská), které končilo hluboko po půlnoci.

A je tu konec dovolené a my se v neděli ráno začali balit. Po uložení věcí do aut začala důkladná čistka v celém areálu na kterém se podíleli všichni osadníci. Já jsem se jen bála, aby mi Majda neujela a tak jsem se držela její nohy. Když se podařilo uklidit začali jsme se loučit a i nějaká ta slzička se objevila, ale představa, že se co nevidět setkáme na další akci nebo na podzimní výstavě nás naplnila útěchou a radostí s nového shledání.

Moc chci poděkovat Martině za papání, Lídě,Radkovi, Honzovi a Zděndovi za vodní výcvik ať už na suchu či ve vodě a Lence s Honzou za skvělé ubytování a fotky, Igorovi za gril party a ostatním za jakoukoli další pomoc, ať už v kuchyni či při nákupu a úklidu.

Příští dovolené 3x Haf,haf,haf !!!

Celda a Majda

Poznámka: Omlouváme se všem jejichž jména neuvádíme ve správném tvaru. Děkujeme za pochopení.

C & M