Silvestr 2006

Chlupatý Silvestr 2006
aneb

díl X.: ....Kikirikýýýýýý

Tak se sešel rok s rokem a my už se deníčku chystáme opět na oslavy konce roku v skoro již našem rekreační středisku U klokana v Koryčanech. S Majdou jsem vyrazily už v pátek na večer i když Majdu přepadla únava, ale byla pobídnuta spolupijci vzkazem v hlasové schránce ve přibližném znění:“kde se flákáš, my jsme už tady“. A tak Majda naložila věci a vyjeli jsme.Cesta nám uběhla jako voda, protože sem zajíždíme tak pravidelně jako by středisko bylo již naše.Jelikož letos nebyla sněhová nadílka tak bohatá jako v loni, mohly jsme vyjet autem až k chatě.Po uvítání a mými kamarády Gaunerem, Geminkou,Terčou, Oluškou, Frenkym a Izou a jejich páníčky jsme sluply večeři a ubytovali jsme se na náš oblíbený pokoj – N° 1.

 Deníčku musím se ti svěřit, že jsem měla hned na začátku našeho společného víkendu školu výchovy a domluvou mi bylo vysvětleno, že na psí miminko se neútočí a musí se chránit a vychovávat v rozumné míře. A jelikož mi to Liduška s Majdou vysvětlily na výbornou a v mé hlavince to seplo a já to pochopila a už jsme pak s Gemčou byly kámošky.Malá Gemča byla s naší silvestrovskou smečkou hned kamarádka. Hlavně z ní byl nadšen Frenky, protože se ráda stala partnerkou na hraní, ovšem toto se nelíbilo Ize, která přebrala v Kojátkách roli mamči, při návštěvách Fialových.

 Ovšem moje nevlastní sestra Barča si na mě o víkendu zasedla, i když nevím proč a z pozice starší sestry se do mě pouštěla, ovšem já se deníčku nedala a když mě Majda odváděla,tak já se jí v zápalu hněvu zakousla do stehýnka. Neboj deníčku jen jsem ji štípla, ale je pravda že se jí udělala modřina. Už se ale její barva mění na zelenou až žlutou a místy už prosvítá i růžová.Během sobotního dopoledne nám Radek líčí své zážitky z brzkých ranních hodin při venčení Gemči, kdy objevila slepičky a hlavně kohouta, který nad ránem Ráďu probudil svým kikirikýýý a tak měl na něj pořádnou pifku.Dokonce mu vyhrožoval i parní lázní.

 Druhý den po nočním flámování nás přijeli podpořit ještě další spolupijci včetně předsedy NF klubu a jeho company.Na skok jak říká se zastavili i Tomáš a řidičkou Hankou a zůstali celé odpoledne, a tak nám Tomáš pomohl úspěšně snižovat zásoby alkoholu.

 Majda dostala za úkol do deníčku zaznamenat co o mě říkal Ota a protože je to lichotivé tak jeho myšlenku mohu na tvé stránky zapsat.A i mě jeho slova překvapila, protože Majdě říkal, že mě musela někde vyměnit protože jsem jako vyměněná a móóóc hodná, ale mýlil se jsem to pořád já Celda,jen jsem asi vyrostla z již několikáté puberty a snad i dospěla, protože se s Majdou chystám na námluvy.

A aby sobotní den nebyl tak jednotvárný, tak odpoledne proběhla operace kulový blesk. A to v tomto pořadí. Majda a já s Luckou,Bárou a Inou se stěhujeme k Jiřince a Frenkymu na šestku a na naše číslo se stěhuje Gauner s Lenkou a Honzou a tak se do chatky může nastěhoval Vilímkovic comp.se Zuzkou, Fatimou a Fildou z jejich autíčka, jelikož právě dorazili.

 Silvestrovský den měl začít po probuzení malou vycházkou, ale ouha! Překvapila nás ledovka a tak se vycházka omezila jen na nejnutnější pochůzku i tak jsem se pěkně zklouzla. Určitě bych nechtěla dopadnout jako Dáša – paní předsedová- ta ti měla deníčku štěstí v neštěstí, no prostě tak jako každý „pijec“. Když po probdělé noci v ranních hodinách chtěla navštívit místnost, kde i císař pár musí sám, zjistila, že ledovka je sviňa. Netušíc jaký je stav povrchu zemského, směle od chatky vykročila na chodníček vedoucí k chatě,ale ouha, nožky měla najednou nad hlavou a už si to šinula po zadečku z kopečku dolů až se zastavila na rovince. Když se však pokoušela vstát opět to nešlo a byla nucena po čtyřech dojít k chatě kde se mohla přidržet a konečně zaujmou pozici homo sapiens.

Když majitel střediska Kája vstal, došlo na údržbu terénu kolem chaty a to posypem solí.Po tomto chemickém ošetření se stav dopoledne změnil k lepšímu a tak mohli dorazit i poslední spolupijci Hradilovi s Berym.Večer začal již odpoledním posezením a také zpestřením v podání Lenky Hajdové. Její břišní tance některé z dvounožců ženského pohlaví zaujaly na tolik, že se pustily do nacvičování několika prvků. A celkem to Lídě i Majdě šlo a tak prý mají do konce roku zdokonalit své umění a doplnit tak řady břišních tanečnic. Pak jsme si rozdali dárečky vlastně Lída a Radek je rozdali našim páníčků. Každý jsme dostali pamlsek a hrací zvířátko. Největší senzací byl pštros tančící krční tance.O půlnoci jsme si všichni navzájem popřáli jen to dobré. Trochu jsem byla vystrašená, když některá petarda vybouchla těsně u chaty. Ale zvládla jsem to a dokonce někteří kámoši to vůbec nezaregistrovali.Kolem třetí ráno Majda usoudila, že bychom mohly jít na kutě a tak jsme zalehly do postýlky a spokojeně oddechovaly s dalšími nocležníky.

A už je tu pondělí 1.1.2007 den odjezdu domů. Je tu čas loučení a já jen doufám, že se setkáme třeba již za čtrnáct dní na NV v Olomouci.Tam , ale nastane lítý boj kamarád nekamarád.

Už mě zase bolí pacička od psaní a tak už budu končit.

napsala Celda pod dohledem „statné chovatelky“