Spolupráce

Vodní sekce v Zahradišti
aneb

díl XVII.: Československá spolupráce

Milý deníčku, mám pro tebe další zážitky z naší letošní již druhé vody, která se konala v Zahradišti.Tamní kemp “U jezera” jsme si přivlastnili za naše chatové městečko, o které se stará správce Pepa, který nám přirostl doslova k srdci a tak ho už bereme jako příslušníka naší fundlácké rodiny.

Loni jsme tu strávily dovolenou na níž nás s Majdou dovezla Vendulka (sestra s manželem), jelikož jsme přišly o naši “Máňu” - autíčko, které je naším společníkem na našich cestách po místech českých,moravských i slezských.Letos jsme na cestu už vyjely s Máňou a cestu jsme zvládly v pohodě, protože si Majda zapamatovala její průběh z loňska.Pro případ špatné paměti měla Majda autoatlas.Jelikož jsme se nemohly už dočkat setkání s přáteli vyjely jsme již kolem druhé hodiny a za hodinu a půl jsme byly na místě.Jen co Majda otevřela dveře auta a já se přivítala vzala jsme útokem rybník.Bylo mi horko a tak bez povelů jsem usoudila, že je nejlepší chvíle na ochlazení.Voda byla báječná. Opět se tu sešla parta lidiček, kteří se už bezmála čtyři roky intenzivně věnují výcviku, což znamená nejen stálému zdokonalování již známých cviků, ale také postupnému rozšiřování novým sekvencí vodní záchrany a to takovým způsobem, aby to pro nás byla nejen zábava ale zároveň i co nejlépe zvládnutá práce. Jako už standardně se setkávám s Ronym,Geunerem,Marijánkou,Gemou,Booby,Julií,Adelayn a Agnesou,ale i s novými kamarády Hugem a Baldem.

 Holky s Irenkou přijeli až v sobotu ráno a přizvaly i přítele Jirku, kterého jsme velmi rádi přivítali mezi námi.Tento víkend jsme také rádi přivítali přátele ze Slovenska Stana a Zuzku a jejich mazlíčka Huga.Deníčku já si v první chvíli myslela, že vidím Ronyho dvakrát a to ti přísahám jsme nic nepila. Ale pak jsme si Huga očichala a zjistila jsme, že jeho pachové buňky jsou jiné než Ronyho.Když si ale sedli vedle sebe tak byli jako dvojčata.navíc se z nich stali za víkend nejlepší přátelé.Já jsem Huga už potkala na Slovensku, když jsme s Majdou byly na FED cupu,kde pomáhal Zuzce se zapisováním výstavních výsledků.Bald celým jménem Archibald patří Josefovi a Jitce z nedaleké vesničky.Na internetu se dověděli o naší akci a tak se přijeli podívat a zároveň se i připojit k výcviku.Tentokrát se naším hlavním fotografem stává Zuzka a musím říci, že fotky které vytvořila jsou krásné a moc jí za ně děkujeme. Ale neboj se deníčku i náš dvorní fotograf Honza nezahálel a také rozšířil už tak velkou sbírku o další úžasná fota.Výhodou tohoto kempu je jeho až domácí prostředí s nejkratší vzdáleností chatek od vody.Což mi naprosto vyhovuje. Nejen, že mě Majda nechá kdykoli si vlézt do vody a ochladit se, ale pak si můžu vyválet kožich na volejbalovém hřišti.Pokusila jsem se o vyválení ala Mel Gibson v Statečném srdci, pro ty co film neviděli a tudíž ani modré malby na obličeji upřesním,že jsme si válením nalepila písek na celou levou polovinu těla i hlavy včetně čumáčku.Takže jsem byla černo-šedá.Majda když mě uviděla jak se válím a pak finální verzi mého maskování pouze zkonstatovala, že jsme šílená. Na této vodě jsme se znovu pomalu dostávali všichni do kondice a tak se také prováděl nácvik kondičního plavání. Ten musíme pilovat, protože Majda je pomalá a nestačí mi a tak já tak trochu kolem ní kroužím místo abych plavala jen vedle ní.Další prvek, který nám moc nejde je povel “odnes”.Přiznávám, že ho málo cvičíme na suché. V podstatě se nácviku věnujeme jen když jsme u rodiny v Senici, kde má Majda synovce a neteře, kteří s námi chodí na vycházky a tam pak trénujeme.Znovu jsme si zopakovali všechno z předcházející vody a snažili jsme se naučit povel odnes, což mi za malou úplatu ve formě piškotu nakonec šlo.

Průběh víkendu byl v počtu lekcí a hodin výcviku obdobný jako na všech předchozích akcích spojených s výcvikem vodní záchrany.Znovu chci poděkovat našim trenérům Evě, Radkovi a Lídě jako hlavní lodivodce.Jsme rádi, že je máme a můžeme se tak věnovat pro nás oblíbené práci s našimi dvounohými páníčky.

Vodě zdar a třetímu pokračování zvlášt!!!!

Čauky na další vodě v Jedovnici

Celda