Módní přehlídka

Přehlídka na molu v Jedovnici
aneb

   díl XVIII.: Zachránili jsme Lojzičku, hurá!!!

Dnes se s tebou deníčku podělím o zážitky z úcasti na našem již třetím soustředění vodní záchrany.Jelikož Majda ještě v pátek vydělávala penízky, musely jsme vyrazit až v sobotu ráno.Majda sice nastavila budík na mobilu, abychom byly již před devátou na místě a připraveny k dopolednímu výcviku.Budík sice zazvonil,ale protože Majda přijela vlastně až v pátek po půlnoci, vypnula budík a řekla si ještě chviličku a nakonec jsme zaspaly skoro hodinu.Po tomto probuzení jsme pak lítaly jak hadr na holi a snažily se nahnat ztrátu času.Místo plánovaného výjezdu kolem 7:15 jsme vyjely až po osmé hodině.Štestím bylo,že místo soustřední bylo blízko,protože Jedovnice je několik kilometrů za Vyškovem.Při jízdě když jsme byly asi 5 km před Jedovnicí,nám volala hlavní organizátorka Eva kde se touláme. Netrpělivě nás očekávala i proto,že jsme měly jako první nastoupit na dopolední lekci.Jelikož pořadí se od posledně nezměnilo staly jsme se tak s Majdou dvojicí N°1. Když jsme jí potvrdily, že jsme pouze několik km od cíle byla spokojena. Po příjezdu přímo do areálu kempu Olšovec, jsme dle instrukcí, které jsme cestou od Evy obdržely zastavily u recepce, kde nás navedly, kterým směrem se vydat k chatičce, která na nás už čekala. Jen co jsme vystoupily se Majda omluvila za pozdější příjezd z důvodu zaspání. Naše chatička byla ze všech nejmenší, ale nám stačila, navíc vedle ní rostly lesní jahůdky,což bylo dobré pro Majdu a to z jednoho prostého důvodu,co kdyby ji poslaly pro jahody do lesíčka.\potom by to Majda měla za rohem.Hned jak jsme vybalily, už jsme se vydali se všemi na dopolední lekci. Tentokrát se k nám opět přidal Falco, který se již uzdravil a velice rádi jsme přivítali Dášu se Zuzankou, která má plavání předepsáno od pana doktora, aby se jí osvalila hlavně levá zadní nožička, která je po operaci.Pak už následovala první vyučovací hodina,kde jsme si zopakovali přinesení aportů,abychom se zahřáli. Pak už následovala promenáda v plavkách i bez na místním molu. Někteří našlapovali obezřetně,ale já jsem si chůzi po molu užívala. Navíc s Majdou, která předváděla módu XXXL.Když jsme zvládli chůzi, došlo i na skákání do vody. Já si ze začátku počkala až se Majda taky namočí.Ta však měla ze skoku do vody trochu strach a tak se snažila po svém zadečku spustit do vody a pak se to stalo.Záludný hřebíček na molu způsobil v plavkách tržnou ránu.Naštěstí to odnesly jen plavky a Majdě se nic nestalo.Pak už si Majda dala říct a do vody raději skákala.Jelikož i já jsem už získala větší kuráž a technika odrazu se mi také zlepšila a pak už jsem s ke skákání ani nepotřebovala ukázky skoků od Majdy.Jo a jak dopadly roztržené plavky? Majda si s tím poradila prostě po svém. Vyndala z cestovní tašky šitícko,kde jak zjistila měla nití stejné barvy jako byly plavky a tak vše svým pevným zadním stehem zašila a již na odpolední výuku byla v plné parádě připravena plnit další cviky spolu se mnou.Deníčku, ale to není jediný kuriózní zážitek,Tím dalším je vyjedení spižírny u Fialů, o které se postaraly holky Marijánka a Julinka.Důvodem snězení skoro celé spížky byla nejspíš nuda v chatce a možná chtěly na sebe jen upoutat pozornost.A co si holky na tu večeři daly. Tak třeba bochník chleba, salámek,máslíčko, dobrůtky na celý víkend a z části žrádlo….atd.Při kontrole páníčky co holky dělají,došlo k přerušení hostiny a tak se stačili ještě nějaké drobnosti zachránit.Druhý den pak proběhla kontrola při venčení a zjistilo se co která z nich snědla.Majda se zúčastnila v průběhu odpoledne výměny strun na kytaře našeho vrchního kytaristy Radka, kterou prováděli Břéťa a Honza.A musím říci, že se omlazení kytary zdařilo a tak se večer rozezněly libé písně v jejím doprovodu. I když nám idylku u kytary přerušil déšť sešli jsme se na verandě u Frýdlových.V neděli jsme se znovu vydali na další hodiny výcviku. Museli jsme sice opustit molo, ale našli jsme nový vstup do vody a tak jsme se pustili do vytahování člunu a LOJZKY.Před obědem se na nás přijela podívat Klára s rodinou.Společně jsme zašli do místní pizzerie, kde se postarali o mě a všechny kamarády ještě dřív než si páníčkové objednali pití či jídlo. Dostali jsme každý misku s vodou a tak jim za to dávám jedničku s hvězdičkou.Když jsme se vrátili z obědu museli jsme se začít balit.to byl pokyn pro mě a tak jsem si vyzkoušela všechna otevřená auta.Musím, ale přiznat, že jsem se se všemi auty, která byla k dispozici už svezla.nakonec jsme ale zůstala u naší Máni.Rony i já jsme si sedli do kufru a čekali až se bude odjíždět to proto, aby nás nezapomněli v Jedovnici.Odjezd byl doslova a do písmene společný.Já s Majdou, Rýdlovi s Ronym,Honza a Lenka s Booby a na kousek i Fialovy s holkama jsme jeli stejnou cestou a tak po vzoru migrování např. kombajnů jsme se za sebe zařadili a vyrazili jako kolona.Společně jsme se drželi až do Vyškova, kde jsme se rozdělili a pak už jel každý sám.Důvody byly různé např. výkon vozidla a jeho rychlost ale i zkratky v ulicích Vyškova.Tak jako vždy se s Majdou těšíme na další akci letošního roku a to na dovolenou,která bude začátkem srpna v Zahradišti.

 Maxi pac Vaše Celda